Každá žena s malým dítětem je prý mladá maminka. Platí to ale i pro ženy nad čtyřicet?
Tak v gynekologické ambulanci, kam zamíříte nejdřív, to určitě neplatí. Tam vás naopak označí za "starší matku," kterou čeká rizikové těhotenství. A stejně tak se na vás budou dívat i v těhotenské poradně. Zachovejte klid!
Máte "něco" v rodině?
Dnes se rizikovém těhotenství mluví již dokonce po 35. roce věku, ale ještě za první republiky (a samozřejmě hlouběji do historie to platí dvojnásob) se jednalo o běžnou záležitost. Dřív ženy prostě běžně rodily děti, dokud chtěly (nebo mohly), nebo dokud jim to menopauza neznemožnila. A rodily většinou naprosto zdravé děti.
Těhotenství i u žen starších čtyřiceti let také ve většině případů končí porodem zdravého dítěte.
Důležité ale je, aby nastávající maminky byly pod bedlivým dozorem svého gynekologa, na místě je věnovat se pečlivě preventivní péči, a proto by ženy po 35. roce měly navštěvovat poradnu pro riziková těhotenství, aby se omezila možnost případných vývojových vad. Zvlášť pokud se v rodině objevují nějaké geneticky podmíněné nemoci.
Kolik jich bude?
U starších matek se mnohem častěji vyskytne možnost, že se jim narodí dvojčata, a to i v případě, že nejde o umělé oplodnění ani následek užívání prášků na zvýšení plodnosti.
Podle amerických statistik mají ženy po 45. roce dokonce až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít vícečetné těhotenství, než ve svých dvaceti letech.
Proč je ale zapotřebí těhotnou ženu nad čtyřicet pečlivěji sledovat?
Rizika tu jsou
Ženská plodnost se s postupujícím věkem snižuje. Muži mají až do vysokého věku schopnost vytvářet nové spermie, ale u žen se všechna vajíčka vytvoří již před narozením. Zůstávají uložena ve vaječnících a v průběhu života se žádná nová nevytvoří.
Kvalita vajíček se v průběhu času postupně zhoršuje, a tak mohou mít ženy po čtyřicítce problémy otěhotnět.
Starší matky také čelí riziku předčasného porodu, potratu nebo úmrtí plodu mnohem častěji než mladší ženy.
Vajíčka starší ženy mají také mnohem častěji chromozomální problémy. U žen nad 35 let je také zvýšené riziko, že porodí dítě s Downovým syndromem.
Zdroj: Centrum.cz
Dnes se rizikovém těhotenství mluví již dokonce po 35. roce věku, ale ještě za první republiky (a samozřejmě hlouběji do historie to platí dvojnásob) se jednalo o běžnou záležitost. Dřív ženy prostě běžně rodily děti, dokud chtěly (nebo mohly), nebo dokud jim to menopauza neznemožnila. A rodily většinou naprosto zdravé děti.
Těhotenství i u žen starších čtyřiceti let také ve většině případů končí porodem zdravého dítěte.
Důležité ale je, aby nastávající maminky byly pod bedlivým dozorem svého gynekologa, na místě je věnovat se pečlivě preventivní péči, a proto by ženy po 35. roce měly navštěvovat poradnu pro riziková těhotenství, aby se omezila možnost případných vývojových vad. Zvlášť pokud se v rodině objevují nějaké geneticky podmíněné nemoci.
Kolik jich bude?
U starších matek se mnohem častěji vyskytne možnost, že se jim narodí dvojčata, a to i v případě, že nejde o umělé oplodnění ani následek užívání prášků na zvýšení plodnosti.
Podle amerických statistik mají ženy po 45. roce dokonce až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že budou mít vícečetné těhotenství, než ve svých dvaceti letech.
Proč je ale zapotřebí těhotnou ženu nad čtyřicet pečlivěji sledovat?
Rizika tu jsou
Ženská plodnost se s postupujícím věkem snižuje. Muži mají až do vysokého věku schopnost vytvářet nové spermie, ale u žen se všechna vajíčka vytvoří již před narozením. Zůstávají uložena ve vaječnících a v průběhu života se žádná nová nevytvoří.
Kvalita vajíček se v průběhu času postupně zhoršuje, a tak mohou mít ženy po čtyřicítce problémy otěhotnět.
Starší matky také čelí riziku předčasného porodu, potratu nebo úmrtí plodu mnohem častěji než mladší ženy.
Vajíčka starší ženy mají také mnohem častěji chromozomální problémy. U žen nad 35 let je také zvýšené riziko, že porodí dítě s Downovým syndromem.
Zdroj: Centrum.cz
Dejte vědět také ostatním:
Příspěvky
Když už porovnáváte s předky, tak je také třeba porovnat kvalitu potravin, která je dnes nepoměrně horší a tělo je daleko více huntováno množstvím chemikálií, který tu udělají lepší chuť, tu přidají lepší barvu, tu to zkonzervují na dlouhé časy a řadu dalšího.
OdpovědětVymazatStejně tak dnešní ovoce, zelenina, maso nebylo rychleno na rychlý výnos tak rapidně jako dnes – tedy obsahují zlomeček živin, minerálů a dalších oproti stravě našich předků.
Dále dnes už i hospodářská zvířata jsou živena též chemickými sajrajty na rozdíl od toho čím byly krmeny dříve.
Nejsem ani vegetarián, ani zastánce zdravé výživy, ale velmi pochybuji, že moderní kapitalismus s cílem trhnout co nejvíce, vyrobit co nejvíce náhražek za kvalitní, ale dražší v nákladech potraviny.
A také tím pádem pochybuji, že by se to nepodepsalo na stavu našich těl. Pochybuji, že naše generace, stejně tak jako generace lidí kolem 40 let se dožije dlouhověkosti v míře, jaké poměrně často vidím kolem sebe. Dnešní potravinářský průmysl si vybere svou daň.
To znamená, že metabolismus těla bude ve stejném věku v daleko katastrofálnějším stavu, než u našich předků. Jistou předzvěst už vidíme kolem sebe. Stařecké nemoci, které byly dříve výsadou starců začínají postihovat mladé lidi, často sotva po pubertě. I to je důsledek huntování těla průmyslovou stravou bohatě zásobenými chemikáliemi.
Už jen chléb a pečivo obsahuje snad dvacítku chemických přísad – tu aby byl bělejší, tu aby rychleji kvasil (poctivě udělaný chleba déle trvá, a to stojí money víte?), tu aby jinak chutnal, atd..
Jablka se dnes pěstují pomocí hormonů. Nebo si snad myslíte, že ta krásná jablka se slupkou bez jediné poskvrny, bez jediného stroupku jako vysoustružená je přirozené jablko přírody? Nikoli, jablko je nacpané hormony a postřiky. A také samozřejmě se hormony řídí, kdy mají najednou dozrát (ono je levnější sbírat jablka, když dozrají ve stejný čas), ale tělo holt do sebe z jablek dostane dávku hormonů.
Maso a zvířata jsou krmena stabilně dávkami abtiobiotik a také dalších hormonů. Jednak nemocná zvířata stojí peníze a tak do nich budeme raději cpát preventivně antibiotika, více utržíme. A po hormonech také to zvířátko více přibývá na váze. Ostatně viděli jste někdy tlustého člověka poté, co prodělal hormonální kůru? Tak tento princip se používá téměř u každého kousku masa co máte na talíři.
Myslíte si, že když do sebe dostanete haldu hormonů (což jsou nesmírně účinné látky, které účinkují v milióntinách gramu), antibiotika (která mimochodem snižují imunitu a zvyšují nemocnost, protože umožňují vznik baktérií odolných proti lékům), že na člověku, který to sní to nebude mít následky?
Podívejte se na sebe, jak moc s Vámi zamává, když máte menses, což v podstatě není nic jiného, než vliv změn hormonů v těle. A i tak to s ženami zamává ukrutným způsobem.
A když moderní člověk do sebe rve z potravy hormony horem spodem, což předkové neměli tu čest, huntuje se vnitřně velmi tvrdě. Pokud člověk má živit v sobě dva – jako těhotná žena – často tělo raději zablokuje otěhotnění, protože díky množství sajrajtů z potravy má co dělat, aby vůbec udrželo ve slušném stavu samo sebe, natož vzít další práci.
Pokud chcete otěhotnět, začněte myslet. Srovnávat se s předky je velmi optimistické a naprosto mimo. Bude čím dál těžší díky průmyslu a také díky způsobu otěhotnět v pozdějším věku.
Zátěž dnešního člověka "chemií" je jistě problém. O tom není pochyb.
OdpovědětVymazatNa druhou stranu je zde jeden zajímavý fakt. V roce 1900 byla průměrná délka života žen 48 let. Dnes je již téměř 80 let. A to je hodně zajímavý fakt. Osobně jsem přesvědčený, že dříve či později dosáhne průměrná délka života žen 150 let.